Zcela opačné téma než jsou povodně - přesycení půdy vodou, nebezpečně stoupající hladiny vodních toků, je sucho - nedostatek vláhy, vysychající toky a klesající veletoky.

Zatímco hodně se dávám příkladem co do praxe povodní rok 2010, 2006 či 2002 nebo 1997, tak v případě sucha je to například rok 2003, 2007 a nebo i letošní podzim nejen v ČR - tedy konec roku 2011.

Sucho se projevuje při dlouhotrvajícím anticyklonálním počasí, tedy počasí slunečném a beze srážek a nebo jen s občasnými nevýznamnými srážkami. (v léta s místními bouřkami, na podzim a v zimě jen s mrholením z nízké oblačnosti) Sucho je jistě rozšířené v letním období, tedy od pokročilého jara až do počátku podzimu. Zejména pak v létě (nicméně ani na jaře není dobré, když chybí vláha) je vláha vyžadována nejen v zemědělství, ale všeobecně. V létě pak sucho přináší další, zejména z Ameriky známé jevy, a těmi jsou pořáry. U nás spíše nebezpečí vzniku požárů vegetace a při dlouhém suchu pak platí již výstrahy a omezuje se či dokonce zakazuje rozdělávat a manipulovat s ohněm ve volné přírodě. Co se toků týče, z menších toků se pak v krajních případech zakazuje čerpání vody za účelem zalévání.

Hodnotit můžeme sucho následovně:

> Povrchové

> Mělké

> Střední

> Hluboké (vznik požárů 1-2st.)

> Rozsáhlé (vznik požárů 3-4st.)

> Extrémní (vznik požárů 5st.)

U rizika vzniku požárů platí obdobná klasifikace. Nejen tedy že vysychá půda, lesy a porosty ve volné přírodě, ale ubývá postupně s tím i podzemní vody a tím pádem také slábnou či se vytrácejí prameny, ubývá tedy při dlouhotrvajícím suchu vody i v řekách, snižují se průtoky a cirkulace vody je minimální. To má za následek opět hlavně v létě snižující se jakost vody ve vodních nádržích a řekách, o stojatých vodách ani nemluvě.

Sucho je pověstné také v Austrálii, kdy zasáhlo většinu oblastí či všechny australské oblasti nejvíce roku 1888, 1895-1903, 1911-1916, 1918-1920, 1939-1945, 1958-1968, 1982-1983 a 2001-2003. (zdroj: VOP Počasí)

Jedna z předpovědí budoucnosti je, že bude vládnout čím dál, tím více sucho a voda bude postupně mizet, až ji bude pro lidstvo skutečně nedostatek - globálně, celosvětově na Zemi.

Můžeme jen čekat a sledovat jak to dopadne, zda převládne povodeň či sucho a nebo bude záležet na tom v jaké oblasti se nacházíme.

Sucho je tedy v počasí druhý základní extrém, který je ovšem v některých částech země zcela přirozený - tzv. období sucha, nicméně toto období je střídáno obdobími dešťů a vše se nakonec vyrovná.

Tam, kde není vegetace - tedy v pouštních oblastech, kde právě kvůli velkému suchu ani vegetace existovat nemůže a bez zásoby vody tam ani nemůže být jiný život. Jak je známo, do pouští se lze vydat jen s velkými zásobami vody, žít tam trvale možné není. Písečné bouře se právě nejčastěji objevují v pouštních oblastech, nicméně pouště nejsou jediným místem, kde se písečné bouře vyskytují. Jsou spojené taktéž s místními větry jako je například "halub". Lze je ale spatřit i v jiných zemích světa, kde nejsou ale příliš častým jevem.

Sucho, vítr - to jsou základy pro vznik písečné bouře. Při silném větru se vznesou do velké výšky oblaky prachu a písku. Tento prach má určitou barvu a taktéž se stalo, že obarvil i sníh v horských polohách. Často se vyskytujícím písečným bouřím se v Coloradu například říká "černé vánice". Například v pouštích při silném větru může být písek přenesen i mnoho tisíc kilometrů. Také do ČR už z některých písečných bouří dorazil zbytek písečného prachu, jednalo se samozřejmě o minimum, ale na mírné pásmo to bylo výjimečné.

MA 7.3.2012 14:31